Proč někdo uspěje a někdo ne?
Máš předpoklady k úspěchu?
Často nadtím přemýšlím a poslední dobou opakovaně nacházím jednu věc která všechny úspěšné spojuje. Téměř pokaždé když poslouchám někoho úspěšného tak je to vždycky stejné.
Co spojuje úspěšné lidi je že se bojí víc než ostatní.
A nejsou to pouze podnikatelé to samé platí pro sportovce a kohokoliv dalšího… Když jsem se díval na interview s nejlepšími jezdci formule 1 a nebo jejich rodinami pokaždé slyším podobné věci. “Pokud nevyhrál měl obrovské záchvaty vzteku” Stejné je to i u jiných sportovců.
A stejným způsobem to funguje i u podnikatelů. Všichni úspěšní podnikatelé které znám fungují naprosto stejně. Není to že by chtěli více vydělávat a nebo vydělávat X peněz. Kdyby to tak nebylo tak budou vzteklí. Všichni úspěšní lidé o kterých jsem slyšel, a nebo co znám tak jsou zkrátka o něco více nezpokojení než ostatní.
Proč jsem já začal s podnikáním?
Měl jsem v hlavě dvě možnosti, buď budu zaměstaný, a v dobrém případě se mi podaří se dostat za nějaký čas na místo kde budu vydělávat kolem 50 tisíc měsíčně, zestárnu, a pak jako důchodce budu mít pár tisíc měsíčně a srkat polívku z pytlíku.
A nebo začnu s podnikáním, vzhledem k tomu že skoro 90% firem do prvního roka zkrachuje, budu mít malou šanci na úspěch. Všechny peníze co mám do toho budu muset vložit, možná o všechno příjdu a na začátku budu rozhodně vydělávat méně než kdybych si prostě našel někde práci. Ale… Pokud to zkusím tak mám šanci že dřív nebo později budu mít opravdovou svobodu. Svobodu koupit si cokoliv, žít kdekoliv…
Představa že budu chodit do práce celý a pak budu chudý důchodce pro mě je prostě tak příšerná že udělám téměř cokoliv abych se jí vyhnul.
Většina lidí si myslí že člověk uspěje pokud prostě bude dostatečně moc chtít…
Čemu já věřím je, že to není o tom chtít, ale o tom být dostatečně vyděšený z toho se stane pokud člověk neuspěje. Motivace strachem funguje daleko lépe než “pozitivní motivace” kdy člověk prostě něco chce. Studie pořád dokola dokazují že lidé jsou dvakrát více motivovaní si udržet to co mají než získat něco nového.
To znamená že lidé jsou dvakrát více motivovaní nepříjít o 100Kč než získat 100Kč.
Úspěšní lidé nemají v hlavě “pozitivní motivaci” typu “když se budu snažit tak si na konci roku koupím nové Ferrari” Tohle je spíše v hlavách těch neúspěšných…
Úspěšní lidé v hlavě mají spíš “Pokud na to Ferrari do konce roku nevydělám tak to budu děsně nas–nej”
Úspěšní lidé si neříkají “bylo by super kdybych bych byl nejlepší v čr” úspěšní lidé budou nas–ní pokud budou druhý nejlepší…
Jak si připadáš když vydíš že je někdo lepší než ty? Říkáš si “hmm bylo by super být stejně dobrý jako on” ? Pokud ano tak je potřeba si trochu zvýšit standarty…
Když vydím někoho kdo mi příjde že má lepší stránky než já a nebo lepší marketing, když mi příjde že někdo má k dispozici lepší trénink ze kterého může čerpat, tak mě to tak nas–re že během dalších pár dní (nebo hodin) ihned udělám všechno proto abych byl lepší…
Když jsem zjistil že se David Kirš učil u Brendona Burcharda (což bylo když jsem s marketingem začínal) tak první věc co mi probleskla hlavou byla, kdo jsou tři další lidi lepší než Brendon Burchard a co jsou jejich nejlepší tréninky? Během pár dní jsem to věděl a ihned jsem si jejich tréninky opatřil…
Stejně tak např. když jdu s kamarády na motokáry, tak představa toho že by někdo byl rychlejší než já je tak strašná že když si sednu do motokáry tak udělám všechno proto abych byl nejrychlejší, protože vím že když z ní vylezu a nebudu nejrychlejší tak budu další dva dny nas–ej. A celkem to funguje, v naprosté většině případů jsem na dráze nejrychlejší…
Klíč k úspěchu je zvyšovat si v hlavě standarty… To člověka nejlépe donutí k lepším výsledkům.
