Za poslední rok jsem vytvořil a začal prodávat Tech Training, Traffic Training, Profit Hacks, udělali se dvě kampaně našeho produktu o koních, který jsem také přeložil včetně všeho do angličtiny, napsal spoustu příspěvků na blog, poslal spousty emailů, odpověděl na stovky otázek, vytvořil jsem jednu z nejlépe konvertujících stránek na hubnutí a získal pomocí ní stovky zákazníky… Možná ještě něco na co jsem teď zapomněl… Ale tohle všechno když jsem strávil dva měsíce na dovolených…
Lidem to většinou připadá jako celkem hodně věcí. Mě to ale zase jako hodně věcí ani nepřijde, protože vždycky, když se podívám zpátky, tak mi nikdy nepřijde, že bych se kdovíjak přetrhl s prací, vždy jsem pracoval v podstatě jen když se mi chtělo, nikdy jsem si moc nenastavoval budík. Vždy se probudím kdy se probudím a potom během dne pracuji ale nepřipadám si, že bych pracoval 8 hodin denně 5 dní v týdnu (možná to tak je, ale nevím, nijak to neměřím).
A přišlo mi to celkem divné, jak to, že všem přijde, že jsem toho zvládl tolik, když mě připadá, že jsem se moc nepřetrhl. A nedávno mi začalo docházet proč to tak je, a v tomhle článku se i ty dozvíš jak toho zvládnout víc a připadat si pořád v klidu.
Nedávno jsem se díval na přednášku od jednoho pána, který studoval ty nejlepší sportovce. Konkrétně tenisty, a co zjistil bylo, že rozdíl mezi nejlepším tenistou na světě a tím 80 nejlepším není v tom jak dokáže odpálit míček. To dělá ta skupina nejlepších v podstatě prý stejně. Co rozhoduje o tom, který z nich vyhrává a který je vzadu, nemá moc co do činění s tím jak dokážou míček odpálit a nebo se pohybovat.
Je to celé o tom jak se dokáží během zápasu regenerovat.
Naše těla nejsou připravená na to být zapřažená do něčeho delší dobu. Nefungujeme jako počítače, které zkrátka jedou pořád na 100% lidé fungují spíš ve vlnách. Vždy vlna odpočinku a potom vlna produktivity.
Stejně jako každý den x hodin spíme a x hodin jsme vzhůru, stejně tak během dne jde naše pozornost a produktivita nahoru a dolů ve vlnách.
Tohle si ale většina lidí neuvědomuje a v zaměstnání nebo ve škole nás to trochu učí ignorovat také. Naše tělo není schopné soustředěně dělat jednu věc delší dobu. A to je to, co většina z nás chce. Znám celkem dost lidí, kteří pracují 12 hodin denně a připadají si každý den vyřízeně i když toho moc nezvládnou.
Ono, nikdo toho takhle moc zvládnout nemůže…
Naše těla fungují právě v těch vlnách. Z toho co zatím vím to vnímám tak, že pokud se snažíme pracovat příliš dlouho, tak ze začátku to jde všechno dobře, ale potom se dostaneme do stádia, kdy naše tělo chce odpočinek.
Většina lidí se tyto náznaky, které nám tělo dává, snaží ignorovat, protože potřebují pracovat dál. A stejně tak je to v práci a nebo ve škole, když už je toho na nás moc, nemůžeme zkrátka odejít a začít dělat něco jiného musíme tam vydržet.
Ale co se stane pokud tam “vydržíme” je jedině to, že naše tělo stejně začne zpomalovat.
A co to znamená? Dál pracujeme, ale nejsme produktivní a ani neobnovujeme naší energii, pracovat v tomhle stavu nemá příliš cenu, ale většina z nás v něm pracuje většinu času.
Co je mnohem efektivnější je pracovat když jsme v nejvyšším stavu produktivity a jakmile dostaneme signál od našeho těla, že potřebuje změnu tak jí hned udělat a přepnout z nejvyšší produktivity do nejvyšší regenerace.
S tímhle postupem respektujeme to, jak je naše tělo stvořené, pracujeme v takových vlnách.
Než jsem slyšel jednu přednášku, tak jsem to nedokázal celé popsat.
Připadal jsem si že moc nedělám, protože pokaždé, když začnu být trochu otrávený a nebo unavený ihned začnu dělat něco jiného. Potom si nikdy nepřipadám příliš unavený, protože se pohybuji buď v “módu”, kde nabírám energii a nebo na tom druhém konci, kde energii zase co nejlépe využívám. Někde uprostřed kdy se člověk snaží pracovat, ale vlastně nic neudělá a zároveň ani nedobíjí energii moc často nejsem.
A právě tenhle prostředek je to, kdy si připadáme jak jsme děsně pracovali, připadáme si tak, protože jsme byli unavení a pořád jsme tlačili.
Ale když se na to člověk podívá zpětně, tak je tohle období hrozně neproduktivní.
Pokud se naučíme co nejlépe energii nabíjet a potom jí vybít a netlačit zbytečně, když jí už nemáme, tak nám najednou přestane připadat, že hodně pracujeme a přitom toho zvládneme za každý den o mnoho víc.
Naše těla fungují nejlépe ve vlnách.
Ale tohle je celé dost teoretické, jak tedy například vypadá můj den?
Den předtím si rozmyslím jaké věci potřebuji udělat, a potom následující den se probudím kdy se probudím a postupně začnu. Takže nejdřív se třeba podívám na nějaký trénink. Jak dlouho se na něj budu dívat předem nevím, vždy se dívám tak dlouho dokud jsem schopný věci vnímat. Někdy vidím dvacet minut tréninku někdy 45 minut. Zkrátka tolik, kolik vydržím aktivně dávat pozor.
Jakmile cítím, že ztrácím pozornost, zastavím. Potom si dám pauzu třeba se nasnídám, osprchuji a potom začnu s další věcí, kterou na ten den mám v plánu. Může to být nějaká práce na stránce, nebo natáčení videí, nebo vymýšlení obsahu, editování videí… Je to jedno, bez ohledu na to, co to je, to zase dělám do doby, kdy mě to přestane bavit a začnu cítit, že ztrácím energii a soustředění.
Jakmile se to stane tak se třeba jdu ven proběhnout, potom si dám oběd a pak začnu pracovat na další věci, kterou mám na ten den naplánovanou… a tohle je jak zhruba většinou vypadá můj den.
Potom si nikdy nepřipadám unaveně, protože moje tělo nikdy úplně nenechám zajít do bodu, kdy jsem unavený a příliš tlačím…
Všiml jsem si, že když si to takhle rozkouskuji a vždycky se zotavím, tak aktivní práce udělám mnohem víc než když začnu a potom tlačím delší dobu přesmoc. Jediné co se pak stane je, že po zbytek dne už nejsem schopný zregenerovat své soustředění.
Takže pokud k tomu máš možnost doporučuji to zkusit, začni poslouchat kdy tvé tělo začíná být unavené a jakmile se tak stane tak přestaň, začni dělat něco úplně jiného, jdi se najíst, napít, proběhnout, zacvičit si, zrelaxovat. A potom začni pracovat znovu, opět pouze do bodu, kdy tě to začne štvát a začneš cítit únavu.
Potom můžeš porovnat výsledky toho, když se snažíš pracovat v kuse a když si takhle děláš přestávky. Rád bych řekl jak přesně dlouho máš vždy pracovat a jak dlouho a nebo jak přesně relaxovat. Ale nevím, já sám u každé činnosti vydržím vždy různě dlouho… A během roku sleduji, že se doba, kterou vydržím pracovat také pořád postupně mění.
Hlavní je sledovat své tělo, pozornost a energii.
